Klasický QRP Závod 2009
Klasický QRP Contest je už tradiční zpestření našich jinak převážně QRO aktivit. Plánování bylo tentokrát hodně komplikované. Původní plán byl zkusit tentokrát něco mimo OK, ale poměrně pozdě jsme se dobrali toho, že letos to prostě nepůjde. Takže 14 dní před závodem začalo intenzivní hledání vhodného QTH. Na Přimdu jsme po třetí za sebou už moc nechtěli, takže jsme probírali předlouhý seznam kopců, odkud by bylo možné zkusit vyjet. Z možná dvaceti pečlivě zkoumaných kopců zůstaly ve výběru dva, které splňovaly všechno zásadní (dostupnost, profil, apod.) a zdály se v srpnových závodech obvykle volné.
První z kandidátů na QTH byl Oldříšský vrch, kam na velké závody obvykle jezdí OL1C. Kluci byli velmi vstřícní. Zdálo se, že neplánují vyjet, poskytli nám cenné tipy jak se na kopci chovat, kam to odtud chodí a tak. Pár dní před závodem se nám ale ozval Jirka 1IEC, že se na Oldříš chystá. Musím vysoce ocenit jeho vstřícný přístup - že louka je velká a že tedy můžeme být dost daleko od sebe, takže si snad s malým výkonem nebudeme vadit. Dokonce nám i nabídnul možnost využít jejich zázemí. Rozhodli jsme se ale, že riziko vzájemných problémů je přece jen příliš velké a v že je zásadě zbytečné ho podstupovat, protože jsme měli vymyšlenou a domluvenou ještě jednu variantu. I tak ale děkujeme. Tak jsme se nakonec rozhodli vyzkoušet, jak to chodí KKW na Spáleništi.
V použitém vybavení jsme tentokrát měli docela jasno. Jako hlavní rádio opět ic7400, jako vyhledávací rádio (a z loňska opisuju, že i jako psv metr a výkonový normál) posloužila ft-857. Jako antény jsme použili 18 el. M2 a (na qrp prvně) 9 el. DK7ZB. Ani tentokrát jsme se už neošidili o propojení s notebookem aspoň na runu ani o připojení k internetu.
K odjezdu jsme se začli sbírat v sobotu ráno. S Honzou NP jsme naložili u mě, u něj i v klubu a vyzvedli Miloše MZM (který se akorát vrátil z práce - aspoň, že na odpoledne dostal dovolenou). Na kopec jsme konečně vyráželi chvilku před polednem. Jeli jsme jedním autem, takže bylo opět plné až po střechu (včetně). Po cestě jsme se ještě stavěli na obědě (bistro v Úněšově, můžu doporučit), na nákupu, pro pivo a nakonec pokecat u OL7C. Na QTH jsme tak dorazili až docela pozdě odpoledne.
Na kopci jsme pochopitelně začli průzkumem terénu. Musím říct, že první dojem moc pěkný nebyl. Stačilo se rozhlédnout kolem sebe a pomalu každý kopec v okolí se jevil podoně vysoký, ne-li vyšší. Musím říct, že i naše krtina v Podbrdí vypadá v tomhle o hodně líp.
Jako první jsme postavili 18 el M2. Stavba proběhla bez potíží, i když 6m stožárek opět úpěl. Doba už docela pokročila, tak jsme jako další systém postavili gril, který jsme hned použili. Pak jsme postavili i vyhledávací pracoviště a začli jsme zkoušet zařízení. Obě antény se zdály v pořádku, rozdali jsme pár bodů osamělým bojovníkům v 24h QRP závodě. Také jsme po delší době konečně zasvětili značku OK 2 Mickey Mouse a i na ní rozdali pár bodů. To už ale bylo docela pozdě a s budíkem nařízeným na dost nehezkou hodinu jsme šli spát.
Obě antény noc vydržely bez problémů, tak nám stačilo "jen" zapojit vnitřek. I to si ale svůj čas vezme, takže postaveno a otestováno jsme měli až chvilku před závodem.
Závod jsme rozjeli jako obvykle na výzvu, výsledky ale byly dost rozpačité, tak jsme i dost hledali. Náš pocit nebyl nejlepší, ale 37 QSO a skoro 9000 bodů není ve skutečnosti vůbec špatný začátek. Druhá hodina už byla o dost slabší počtem spojení (29) i bodově (necelých 6700). Třetí hodina začala ošklivým problémem - vypadla nám centrála. Po kontrole paliva a neúspěšných pokusech o restart (co kdyby v tom byly Windows) jsme už byli docela zoufalí. Naštěstí Miloše MZM napadla spásná myšlenka zkusit najít a vyčistit svíčku. Nebudu napínat, naštěstí to zabralo a my byli zpátky ve hře. I přes časovou ztrátu to ještě nevypadalo úplně zle (21 QSO, 5k bodů), ale stanice už začaly pomalu ale viditelně docházet. Další hodina byla bodově o něco lepší (5700), spojení ale bylo už jen 18. V této hodině padnul i ODX G0KPW (812 km v pěkné síle a na první zavolání). V předposlední hodině už jsme se vyloženě trápili (14 ks) a jen díky pěknému průměru jsme se ještě dostali přes 5k bodů. Těsně před koncem hodiny jsme také překonali svůj loňský výsledek. Poslední hodina s pouhými 7 QSO už byla hodně náročná a vyčerpávající. Ale zas jsme měli průměr skoro 500 km, takže jsme přidali skoro 3500 bodů.
Po závodě jsme rychle začali balit (viditelně horšící se počasí nás hodně motivovalo). Většina toho proběhla bez potíží. Akorát 6m stožárek s M2 se nám rozhodl předvést, že se mu naše zacházení nelíbí a pod skoro dvojnásobně dlouhou anténou se uklonil až k zemi. Škody ale nebyly fatální. Nic co by trocha násilí nespravila. Těsně před dobalením už to vypadalo, že neunikneme ani pořádné sprše. Rychle postupující fronta se ale naštěstí rozpůlila o blízký Blatenský vrch, takže jsme dobalili skoro v suchu a bouřka nás chytla až po cestě zpátky (ale v autě tak moc nevadí).
Nejdelších 10 spojení je tentokrát pestré čtení. Pouze severovýchod nemá žádné zastoupení, ale to se přes Klínovec a okolí ani nedalo čekat. Nejdelší byl s rezervou G0KPW (812 km), následoval I5PVA/6 (760 km). Zbytek už byl pod 700 km, HA8V (699), I4BME (666 km ;-)), dál 9A1N (640) a přes 600 km se vešel ještě HA6W. Sever zastupuje SF7WT (589 km), dál přišel ze západu ON4PS/P.
Celkově jsme dělali 14 DXCC (+2 proti loňsku) a 43 čtverců (-1). Závěrečný výsledek lehce přesáhl 35000 bodů (+4000), takže přes rozpačitý konec bychom měli být spokojeni. Proti svým bežným výsledkům dělali hodně českých stanic (49) a se 7k body to byla bodově nejvýnosnější země. Tentokrát naprosto zklamalo Německo. Byli jsme skoro na hranicích a přesto jsme jich nadělali pouze 27 za celkem 5252 bodů. Potěšilo nás naopak Rakousko (14 ks, 4k4 bodů) a S5 (8 ks, 4k). Dál byli Maďaři (6ks, 3k2). Trochu zklamali i Italové, kde byl velký problém se dovolávat (poslouchat umí jen 4 za 2k4 bodů). Naopak SP, odkud jsme nečekali skoro nic, jsme dělali 5 (ale celkem pouze za 1671 bodů).
Nemůžu si pomoct, ale musím napsat ještě pár řádek k propadáku závodu, tj. k Německu. Byli jsme kousek od hranic, tak jsem očekával, že by jich měly volat celé zástupy a že bychom se měli dobře prosazovat i ve čtvercích jako je JO31, které bývají hodně živé a jsou v ideální vzdálenosti tak, že ještě není problém s dovoláním se, ale jsou hodně přínosné. Bohužel to tak naprosto nebylo. Nejen, že loni jsme Němců dokázali za 6 hodin udělat o 8 víc a s podstatně lepším bodovým výsledkem, ale v únoru jsme ze Železňáku v zimním QRP závodě udělali jen o 5 ks míň. Ale to jednak bylo za pouhé dvě hodiny, ne za šest a také (i za ty 2 hodiny) přinesli skoro o 1000 bodů víc.
Zklamáním pro nás byla také 18 el. M2. Při kontrolním poslechu před závodem se 9el. DK7ZB jevila jako minimálně stejně dobrá, často i lepší a i v závodě často i přes horší připojené rádio a menší výšku leckdy zafungovala 9el. líp. Z M2 jsme měli podobně špatný pocit už loni. Protože PSV je velmi dobré a se stejnou M2 máme obecně dobré zkušenosti, zbývá asi jediné vysvětlení, že 6m stožár je pro takto dlouhou anténu prostě moc málo.
Na konec bych chtěl poděkovat všem, kteří přispěli ať už vlastní přítomností, nebo aspoň půjčením materiálu a také "domorodcům" z OL1C a OK2KKW. Také pořadatel OK1DOM si zaslouží (opět) uznání za práci, kterou s organizací závodu bez pochyby má.
Za OK2M
Martin OK3MAD
P.S.: Fotky ze závodu najdete ve fotogalerii i jinde
