Zimní QRP závod 2009
O účasti v zimním qrp závodě jsme s Milošem OK1MZM uvažovali hned od chvíle, kdy byl vyhlášen. Bohužel práce se omezily na uvažování a se skutečně reálnými plány jsme přišli až na konci ledna.
První problém byl s volbou QTH, ze kterého vyjedeme. Jako pokaždé se v nás mísila chuť vyzkoušet něco nového s ošklivými praktickými omezeními. Nejtěžší bylo uvědomit si, že i když počasí v Plzni odpovídá ošklivému podzimu, na libovolném použitelném kopci se dá očekávat něco podstatně horšího. Po chvíli dohadování jsme se dobrali toho, že vybraná kóta musí být spolehlivě dosažitelná autem tak, abychom mohli na kopec dojet až ráno před závodem a nemuseli jsme řešit jak přežít přespání. To nás nakonec dovedlo až k našemu subregionálovému Železňáku, i když ten má pro tento typ závodů významné nevýhody (hlavně silně přivřený směr na Prahu).
V týdnu před závodem jsme se na akci jako pokaždé důkladně připravili. Snadno jsme se rozhodli soustředit se výhradně na 2m a úplně vypustit 70cm. Tentokrát jsme se rozhodli použít jako rádio FT-857 (druhá varianta byla ic7400, ale v tomto typu závodu by nepřinesla kromě problémů s přesným nastavením výkonu v podstatě nic navíc) a jako anténu oblíbenou osmnáctiprvkovou M2. Nechtěli jsme se vzdát počítačového deníku, ale bohužel žádný z notebooků, které byly k dispozici nebyl schopen spolehlivě přežit celý závod v našem běžném prostředí (deník Tučňák pod Linuxem). Test nám ale prozradil, že pod Windows by to na mém notebooku jít mělo, takže jsme vybrali přes všechny nevýhody tuto variantu. Plánovali jsme také použití druhého notebooku pro dohazování spojení přes KST.
Na kopec jsme vyrazili v neděli nelidsky brzy (většinou takhle brzo nevstávám ani do práce) ve složení já (OK3MAD), Miloš (OK1MZM) a jeho YL Lucka. Vyráželi jsme po sedmé a po naložení v klubu jsme byli na kopci před devátou. Se stavbou antény nebyl tentokrát žádný problém (na skoro rovné louce je to sranda), takže venku jsme byli připraveni za chvilku. Pak jsme si chvíli odpočali a dali dohromady i vnitřek.
Zařízení jsme vyzkoušeli poslechem majáků i zkušebním QSO na 70cm. Chvíli jsme si zahrávali i s myšlenkou zkusit závod i na 70 cm odjet (2m anténa tam sice nehrála ani zdaleka ideálně, ale PSV nedosahovalo hodnost, které by rádiu vadily). Odradilo nás pouze rychle klesající napětí na podchlazené baterce, takže jsme se rozhodli enegrií šetřit.
Před závodem nás na kopci ještě na chvilku navštívil Láďa OK1ZIA s přítelkyní, odjeli ale ještě než akce vypukla.
Začátek závodu byl trochu rozpačitý. Nějaké stanice sice chodily, ale nebylo jich moc a většinou pouze z blízkých čtverců (i když JO40 potěší). Po chvíli mě střídal Miloš a já jsem se ujal funkce rotátoru. Takto jsme dokočili první hodinu s výsledkem 23 QSO a 3500 bodů.
Druhou hodinu jsem opět k rádiu nastoupil já a hned na začátku jsem mezi potěšující šňůrkou němců ulovil i PA0PVW u kterého bylo hned vcelku jasné, že nám poslouží jako ODX (620 km). Spojení přibývala jen o malinko rychleji než v první hodině (26 ks), ale bodově to bylo o dost lepší (5200 bodů).
Celkově jsme nadělali 49 QSO a 8739 bodů. Z toho 6165 bodů bylo z DL, 1954 z OK a 620 z PA. Žádnou další zemi jsme bohužel nedělali. Přijde mi, že veškerá aktivita na pásmu se omezila na závodníky v QRP a BBT závodech. Stanice, které od krbu rozdávají body skoro úplně chyběly. Téměř nulová aktivita byla také na KSTčku a DX clusteru.
Ve výsledku za nás závod hodnotím jako povedený a doufám, že to nebyl poslední ročník. I celková účast mi (podle dojmu z pásma) přijde aspoň na 2m slušná (na 70cm to možná bylo horší). Myslím, že se Mirkovi OK1DOM opět povedlo vystihnout, jaký závod dává smysl. Za určitě nemalou práci s organizací a propagací (nejen) tohoto závodu bych mu chtěl touto cestou poděkovat.
Za OK2M sepsal
Martin OK3MAD
