VHF Contest 2009

Letošní sezóna byla na rozdíl od pěkně šlapajících mikrovln na mezifrekvencích u OK2M dost smutná. První ani druhý subregionál se nám moc nevyvedly a po polním dni nám zbylo málem víc šrotu než funkční výbavy. Předzávodní příprava tak obsahovala víceméně jen opravy a na nějaký rozvoj nebyl čas. I tak jsme pochopitelně lecos dodělávali těsně před závodem a pár drobností dokonce až na kopci.

Díky tomu, že jsme se k posledním přípravám v klubu sešli už ve středu (a po dokončení se ve čtvrtek rozešli) se nám povedlo se posbírat v pátek už kolem poledního a začít nakládat v klubu. Na kopec tak první skupina dorazila (OK3MAD, OK1XDF, OK1NP, OK1TKP) už před třetí hodinou a bylo možné vyzvednout materiál z meziskladu a začít pracovat na stavbě. Už v pátek jsme dali dohromady základy všech systémů i vnitřního cirkusu. Mezitím dorazily i posily z 2M (OK1MZM) i MW (OK1ZIA, OK1USW) sekcí, takže jsme byli v kompletní sestavě.

V průběhu večera začly chodit varování, že se blíží silný vítr. Kontrola situace na oblíbených věšteckých serverech a meteoradarech nám ale ukázala, že foukat sice bude, ale žádná Emma by to být neměla. Spát jsme i tak jsme trochu s obavami (a ti, kteří už řečenou Emmu zažili na vlastní promrzlé kosti a křídla i s plnou polní). Vítr skutečně přišel, stan se ale tentorát ani nepohnul. Ani déšť nebyl nijak výrazný, takže se neuplatnila automatická sprcha, kterou nám do stanu nějaký zákeřný Číňan namontoval.

Sobotu jsme ráno zahájili prací na 20m klikáči (dobře, přiznávám, snídaní, ale klikáč byl hned další v pořadí). Na tomto stožáru přibylo proti minulým závodům LNAčko, takže jsme po namontováním antény hned vyzkoušeli, jestli po zapojení do cirkusu bude všechno fungovat. A dobře jsme udělali, nefungovalo nic. Problém se jevil dost záhadně, závada nakonec byla ale naštěstí jednoduchá (poučení pro mě: i zapojení čtyř drátů v konektoru se dá zkazit a je třeba to v klidu a v klubu otestovat :-( ). Po přepojení už bylo všechno v pořádku a podle očekávání (majáky majákují, externí LNAčko LNAčkuje, interní LNAčko prasí). I tak jsme ale zbytečně ztratili možná hodinu času. Zvednutí stožáru je už rutina, takže i v pořád ještě silném větru šel stožár nahoru bez potíží.

Další na řadu šel tentokrát nezvykle náš hlavní systém (4x9 el.), který jinak bývá připravený až poslední. Zde musím pochválit dvojici OK1NP a OK1MZM, kteří systém takřka bez pomoci připravili. I tady proběhlo zvednutí bez problémů. I poslední (minule zákeřně shozený) stožár s 2x14 el. šel nahoru bez potíží a nám zbývaly už jen poslední dolaďovací práce. A to nebylo moc dlouho po poledni.

Jako první tak ještě dlouho před závodem k systémům zasedl Miloš OK1MZM, který začal PA zahřívat na provozní teplotu. Vyzkoušel a s okolními stanicemi zkonzultoval při tom kvalitu a připravenost TX i RX cest všech našich systémů. Žádné stížnosti na TX ani podezření na špatný poslech se naštěstí tentokrát neobjevily. První operátorská dvojice (dan OK1XDF a já) si tak mohla odpočinout.

Do pomyslných startovacích bloků jsme tak zasedli až těsně před závodem a po pár rozehřívacích QSO se přesně ve 14:00:00 mohla rozeznít první výzva do závodu.. A snad už ta nezůstala bez odpovědi. Už v první minutě závodu přišla také první odpověď z JO31, takže začátek proběhl naprosto bez námitek.

První hodina přinesla 76 QSO a rovnou jsme začli s průměrem 300km/QSO. Výsledných 22902 bodů je tak náš historicky nejlepší hodinový výsledek. Druhá hodina přinesla sice méně spojení i bodů (59 ks, necelých 21k bodů), i tak ale překonala cokoliv z minulých závodů. Třetí hodina přinesla ještě míň spojení, bodově to bylo ale bez námitek (56 ks, 21k6 bodů). V této hodině jsme se také poprvé dovolali do Anglie a padnul náš obvyklý ODX (G0KPW, 907km). Naopak čtvrtá hodina byla mizerná (42 QSO, 13k bodů s mizerným průměrem 310 km/QSO), tak jsem byl rád, že už můžeme střídat.

Druhá směna sice v páté hodině závodu nepřinesla víc spojení (41 ks), ale díky perfektnímu průměru 433 km/QSO získala 17k7 bodů. Jen o pár bodů míň vyrobili i v další hodině, i když k tomu potřebovali 48 QSO. I v sedmé hodině to šlo moc pěkně (19k bodů), pak už to šlo až do rána jen dolů (8. hodina 14k7 bodů).

Po první třetině závodu jsme tak měli 148k bodů a dost síly pokračovat dál. Aktivity na pásmu pomalu ubývalo, i tak další dvě hodiny závodu přinesly každá přes 10k bodů. Tím jsme se dostali až k půlnoci UTC, kdy jsme měli na kontě necelých 169 000 bodů. Tím jsme byli o 13 000 před (zatím rekordním) loňským VHF contestem, ale o skutečném výsledku rozhoduje až průběh rána.

Do půlky závodu zbyly dvě hodiny, které přinesly dalších skoro 16k bodů a další odskok od loňského VHFka. Aktivita na pásmu viditelně vázla, takže další čtyřhodinouvou směnu nikomu nezávidím. Snad jen OK3RM, který se na nás neplánovaně přijel podívat si stěžovat nemůže, protože ulovil na pásmu G7RAU (1074km). I tak ale za celé čtyři hodiny nepřišlo ani 18k bodů. Zde jsme také prvně začli ztrácet proti loňsku, kdy za stejné 4 hodiny padlo o 9 000 bodů víc.

Při dalším střídání jsme tak měli na kontě kousek přes 200 000 bodů a třetinu závodu před sebou. A ani tady se neobjevil žádný přůšvih a dokonce ani problém. Jen první hodina přinesla méně, než 10k bodů (8600), mezi 9:00 a 10:00 UTC padlo dokonce 15k bodů.

Poslední směna tak měla sebou jistotu, že naše hranice neúspěchu (240 000 bodů) je v této sezóně poprvé bezpečně překonána. To jim ale v žádném případě nestačilo a tak k už přítomným 250 000 bodům za poslední 4 hodiny přidali dalších 47000 a tak zakočili na celkovém výsledku 796 QSO a cca 297 000 bodů. Což mimochodem posouvá o 9 500 bodů klubovní rekord.

Pohled do TOP 10 QSO ukazuje, že byly pravděpodobně lehce zvednuté tropo podmínky do G a F. První 3 místa v top 10 tak obsazuje anglie (G7RAU - mimochodem jediné CW QSO v TOP 10, G0KPW, G8P) a dále dva vzdálenější francouzi (F6DKW, F1UVN), teprv pak následovala obvyklá řada jugoslávců. Pro umístění v top 10 bylo potřeba být od nás alespoň 759 km daleko (ON4MFX).

Ve statistice zemí vyčnívá jako obvykle DL (358 QSO a 123k bodů - přepočteno na procenta je to 45% QSO a 41% bodů). Všechny ostatní země jsou až kdesi v dálce (PA 20k, OK 19k, I 17k atd). Není proto asi úplně překvapivé, že JO31 je pro nás nejvýnosnější nejen bodově, ale i na počet spojení - 22k bodů, 44 QSO). Z žádného dalšího čtverce už nepřišlo ani 10k bodů.

A to je skoro konec. Balení proběhlo ve vcelku slušném počasí klidně, bez problémů a neobvykle rychle, takže doma jsem byl už před desávou večer.

Letošní VHF contest pro nás tím ale ani zdaleka nekončí, protože na nás leží práce a zodpovědnost za vyhodnocení. Takže nám držte palce.