A1 contest 2008

Letošní A1 contest proběhl u OK2M více méně v poklidu. Nestalo se nic extrémního a to se bohužel týkalo i podmínek a výsledku. V technice jsme nedělali žádnou změnu a tak příprava před závodem obnášela vlastně jen naložení materiálu a odjezd.

Předem ještě musím zmínit jednu důležitou věc. Tentokrát bylo opravdu super počasí! Na listopad prostě nádhera. V pátek a v sobotu bylo na kopci přes den sluníčko a teploučko (drsnější povahy jako TKP a NP se v sobotu pohybovali po louce dokonce jen v tričku). I v noci bylo celkem fajn. Neděle sice byla horší, ale nedošlo na nejhorší, totiž na déšť. Po zkušenostech z některých závodů tohoto roku to bylo velmi příjemné.

Já, Pepa TKP a Martin MAD jsme dorazili na kopec v pátek ještě za světla a stihli připravit stany a dopravit materiál z „meziskladu“ na kopec. Večer ještě dorazili Honza NP a Láďa ZIA. Nakonec se nám podařilo udělat po tmě za světla čelovek apod. i pár venkovních příprav a Martin MAD zapracoval i na stavbě shacku uvnitř. Ta příprava uvnitř se celkem vyplatila, protože jsem se v dostatečném předstihu stačil dozvědět, že ráno jedu zpět do Plzně pro jednu veledůležitou součást TX řetězce  :-) . Prostě ta předcontestová příprava byla asi příliš „ležérní“.

V sobotu jsem se po brzkém probuzení (spalo se mi sice celkem dobře, ale když člověk místo domácí postele má pod sebou karimatku a na sobě spacák, nedělá mu včasné probuzení tak velké problémy jako jindy) vydal do Plzně pro zapomenutý TX rozbočovač. Po návratu jsme zahájili budování anténních systémů a MAD pokračoval na shacku. Všechno šlo relativně dobře, ale přeci jen postavit 2m se třemi systémy v počtu 5 lidí není záležitost na 10 minut. Bohužel poslední dvě očekávané posily a to Zdeněk RM a Miloš MZM dorazili až těsně před závodem respektive po jeho začátku. Samotná výstavba antén proběhla bez potíží až na takové „drobnosti“ jako, že šroub, který jistí jednu z M2 proti otáčení nad rotátorem, zůstal u mě v kapse  ;-) . Prostě nic zásadního, ale stačilo to (spolu s malým počtem lidí) na to, že kompletní sestava byla k dispozici až těsně před začátkem závodu. Navíc se projevilo, že Martin MAD ve snaze aby přispěl k vyššímu tempu stavby antén, neměl dostatek času na pořádné otestování vnitřku a to se nám samozřejmě vymstilo.

Vlastní závod a jeho výsledek ovlivnilo několik věcí. Především se vždy při tomto závodě projeví v plné nahotě nedostatek CW operátorů v OK2M. Tentokrát to nakonec dopadlo relativně dobře, ale počet 3 opravdu není úplně to správné číslo. Snad do budoucna věci alespoň trochu prospělo to, že tentokrát jsme se rozdělili do dvojic tvořených CW operátorem (já, RM, MZM) a „učněm“ (ZIA, NP, MAD). Např. Láďa ZIA si vůbec nevede špatně, ale má trochu problém s překonáním svojí životní filozofie „to nejde“  :-) (a snaží se to neobratně maskovat řečmi, že jako MW operátor si vysíláním na 2m kazí pověst). Dále se projevil malý počet lidí na stavbu „cirkusu“ a s tím související nedostatek času na otestování. Ještě před začátkem to byl problém s CW klíčováním (pastička přijela s RM těsně před začátkem závodu). Vzápětí následoval generální problém s RX na hlavním pracovišti (transvertor přepojený na konfiguraci „jednovýfuk“ při pokusech na ARRL EME contestu a nevrácený zpět). Po rozjetí ctestu nulový RX z jedné M2 antény a podivně se chovající 4x9el DK7ZB (v prvním případě RX kabel ve špatném konektoru a ve druhém špatný kabel k anténě). Tyto „jemné dodělávky“ nás stály relativně velkou část první hodiny závodu. A to nás následně dost mrzelo, protože poslední zásadní věc byly podmínky šíření v průběhu závodu. Zatímco na začátku (když jsme řešili potíže) to vypadalo velmi nadějně (jak napovídalo i počasí – na kopci slunce a 18 st., dole v údolí mlha a 8 st.), tak postupem času se podmínky zhoršovaly až na šedivý průměr (možná i podprůměr).

Jak už jsem zmínil, tak začátek vypadal nadějně. V rozmezí 14 až 22 UTC se hodinový rate pohyboval kolem 10000 bodů s maximem mezi 15 a 16 UTC, kdy to bylo dokonce skoro 18000 bodů. To vše při slušně vysokém průměru kolem 380 km na spojení dalo skoro 99000 bodů při 258 QSO ve 22 UTC. Zpětně je pěkně ze statistiky vidět velký propad průměru po 18 UTC. Když pominu nepovedenou první hodinu, tak začátek byl s průměrem až 433 km/QSO skvělý a po 18:00 UTC následoval propad až na 350 km na QSO. Toto je „matematické“ vyjádření toho co se stalo s podmínkami. Do 18:00 nadějný začátek a pak propad až do stavu, pro který nemám vhodnější výraz než „totální vopruz“. Tento stav nastal hlavně mezi 2 až 5 UTC, kdy průměr klesl až k 300km na QSO a počet spojení pod 10 na hodinu. Průměr se ještě před koncem závodu lehce přes 400 km/QSO vrátil (v konkrétních hodinách), ale při malém počtu spojení, takže na výsledek už to nemělo tak velký vliv. Vzhledem k podmínkám je konečných 507 QSO při 184000 bodech celkem slušný výsledek. Uvidíme jak se dařilo ostatním.

Ještě malý pohled do statistik. TOP 10 QSO vede tentokrát SM7GVF s 831km. Obvyklý ODX G0KPW (M1A apod. - prostě M0ITY stokrát jinak  :-) ) se tentokrát nekonal. Mizerné podmínky a navíc to, že Jirka M0ITY tentokrát vysílal z domova, to prostě nedovolily. Dále jsou v TOP 10 ještě 2x F, 1x YO, 1x ON a 5x YU. Pokud jde o země tak tradičně nejvíce bodů přišlo od 231x DL (víc jak třetina) a následovaly 24x I, 27x HA, 81x OK, 21x 9A a 14x YU a dalších 15 zemí DXCC. Pracovali jsme s 81 WWL. Největší počet bodů pak opět tradičně přinesl lokátor JO31 (8285 bodů).

Tradiční téma je rušení. Tentokrát byly oboustranné problémy OK2M/OK2KKW. Na naší straně to nijak nevybočovalo z obvyklé „hladiny“. Byly chvíle kdy to bylo snesitelné a také chvíle kdy nám rušení od OK2KKW znemožňovalo udělat vůbec nějaké spojení. Na druhou stranu nás potěšilo strohé FB SIG od Zdeňka OK1AR.

Celkově byl A1 contest i letos celkem příjemným závěrem sezóny. Teď nás čeká „zasloužený“ zimní spánek (nebo že by to snad chtělo vyrábět něco nového?) a v březnu může zase vypuknout nová sezóna. Těším se....

Dan OK1XDF