Letošní UHF den rekordů – aneb moje noční můra
UHF den rekordů na 70 cm - perem Miloše OK1MZM
Stejně jako vždycky – poslední týden před ctestem jsme z příprav na UHF den rekordů udělali nejvíce, hi. Zařízení jsme měli tentokrát solidní a tak jsme měli velké ambice.
Stavba veškerého zařízení probíhala absolutně bez problémů a všechno jsme dokonce postavili nezvykle rychle. A tak jsem začal testovat zařízení na 70 cm. Zjistil jsem, že na pásmu sice nějaké stanice jsou, ale strašně slabé. Majáky jsem ani nemohl najít. A tak jsme se po delších testech vrhli na krabici s LNA a hledali problém. Problém jsme našli – vadná relata kolem LNA. Tak jsme připojili LNA „natvrdo“, ale na pořádné vyzkoušení už nezbyl čas (přísahám Bohu, že příště si ho udělám, hi hi), protože začal contest.
Na první „pohled“ byl slyšet velký rozdíl oproti předchozímu stavu a tak jsme to valili. Ale pořád jsme si říkali:“Sakra, ty signály jsou přeci jen slabý…“ Ale co, asi to bude podmínkami a ne závadou na zařízení, protože jsme dělali i spojení přes 700 km a drželi jsme jakž takž krok se sousedy z Třemšína. Pořád jsem čekal hlášku v DX clusteru, že OK1KRQ jsou „totally deaf“, ale ani to se nestalo. Takže to muselo být určitě podmínkami, hi (dneska už se tomu směju). Stejně mi to ale nějak hlodalo a hlodalo, protože snad jen ty sousedi z Třemšína hýbali s S-metrem.
Přemýšlení o RXu přerušilo v jednu hodinu v noci rozbité ovládání rotátoru. To jsem vyměnil za náhradní a za pár minut jsem zas jel. Mimochodem, Láďa ZIA to ovládání po hodině spravil, šikula!.
Ovšem, ve tři hodiny v noci přichází studená sprcha a ve mně by se krve nedořezal…ten pocit, že slyšíme špatně, to nebyl jen pocit, ono to tak opravdu bylo !! Stanice OL3Z byla u nás na hranici slyšitelnosti i s nasměrovanou anténou na ně…mimochodem, pak se mi v šumu ztratili úplně. Hlavou se mi promítla vzdálenost mezi námi, zařízení, které kluci používají a v tu chvíli jsem myslel, že se mi všechno tohle snad jenom zdá. No, nezdálo. Po konzultaci s Danem XDF jsem se na to vykašlal a opravu jsme nechali na ráno.
Ta oprava to nebyl lehký proces, nebyl, ale situace si ho žádala, hi hi. Po dost dlouhé době jsme přišli na to, že celý problém je v relé pod anténou (máme dva výfuky). Relé dobře přepínalo TX cestu, ale špatně RX cestu. Stejnosměrně to nesepnulo vůbec, ale vf se tam nějak, s velkým útlumem, dostalo a tak vznikl ten klamný pocit, že je asi všechno v pořádku…
Relé jsme opravili a někdy kolem 10 hod UTC jsme tedy znovu na pásmu a alespoň čtyři hodiny jedeme na plný plyn. Nakonec jsme uklohnili přes 60 tis bodů a přes 200 QSO. Je to příšerný výsledek, měli jsme úplně jiné cíle, ale holt štěstí přeje připraveným. Je to velké poučení do příště. Btw., maják, který hrál před opravou S3, hrál po opravě S9+10 dB, což je 46 dB…Takže vzhledem k zisku LNA a ANT jsme poslouchali 11 hodin jakoby na dipól s 10 dB útlumákem a 9 hodin jsme nevysílali vůbec.
Na kopci jsem zaslechl něco ve smyslu:“Operátoři jsou výborní, ale techniky bych nakopal do….“ hi hi hi.
Na 23cm byla zklamáním nemožnost použit nový předzesilovač. A tak jsme zase poslouchali jen na ATFko, což se znatelně promítlo na výsledku. Nicméně, podle mě jsme udělali rekord z našeho QTH.
Obrázky viz naše fotogalerie.
73! Miloš OK1MZM
UHF den rekordů na mikrovlnách - perem Ládi OK1USW
Letos jezdíme už stabilně pásma 23 a 3 cm a tak tomu bylo i při UHF DR. Tento contest byl i přes plánovaná vylepšení realizován se stejnou výbavou jako Polní den,. Nepodařilo se instalovat nový, ziskovější LNA do transvertoru na 23 cm, takže RX cesta zůstala původní, tj. DB6NT + LNA s ATF… . Jediným vylepšením tedy zůstalo vyzdvižení paraboly na 10GHz do 4,5 m prodloužením stožáru. Na provozu se to neprojevilo, hlavní důvod je, abychom si neopékali operátory v budoucnu plánovaným větším výkonem.
Stavět zařízení jsme začali v sobotu ráno. Vzhledem k dostatku času a krásnému počasí v sobotu ráno jsem si dovolil i luxus- pokusil jsem se srovnat kmitočet OCXO podle majáků tak, aby souhlasila frekvence na stupnici TCVR. To se podařilo, ale po znovuzapnutí už OCXO nenaběhl, takže zpátky na strom a trimr se musel vrátit trochu zpět. Výsledkem byl tedy papírek nad TCVR s napsaným rozdílem –7kHz oproti skutečnosti.
Zařízení putovala na stožár, poslední kontrolní poslech majáků, několik cvičných spojení a mohli jsme svoje síly vrhnout na stavění 70 cm antén, které potřebuje více „člověkohodin“. Během této atrakce se změnilo počasí, samozřejmě nikoliv k lepšímu, ale právě naopak, zatáhlo se a začalo pršet. Což o to, zařízení už bylo funkční na stožáru, operátoři schovaní ve stanu u jeho paty, ale počasí poznamenalo celý průběh závodu na mikrovlnách. Studená fronta seděla nad celými Čechami, mraky se převalovaly přes kopec a vypadávala z nich voda v různorodé intenzitě.
Závod na MW jsme rozjeli v sestavě OK1ZIA- 23 cm a OK1USW na 3 cm, občas zaskočil někdo z dalších operátorů, přítomných na kopci. Na začátku závodu to ještě docela odsejpalo, většina spojení se udělala v sobotu večer na random. Druhý den už to bylo horší, hlavně na 3 cm, podařilo se jen několik spojení přes convers a také jsme se občas věnovali sborce a rozborce anténního systému na 70 cm - aby to konečně poslouchalo. Na 3 cm jsem za celý závod slyšel asi jen 5 min RS, stanice se žádné nepovedly. Prostě jsme v tom scatter pointu bydleli a se svým výkonem jsme se do něj nedostali.
Vcelku se dá říct, že na 23 cm jsme si opět vylepšili klubové skóre, 3 cm zůstaly v šedi průměru.
Shrnutí za celou letošní sezónu je následující: Spolehlivě fungující „koaxiální“ stožár s rotátory a ovládáním, funkční XVRT pro 23 cm, který potřebuje ještě o pár dB vylepšit RX cestu, fungující drátěná parabola 1,6m. Na 3 cm jsme se dostali během letoška na výkon 0,8 W, který je ovšem třeba ještě posílit.
Kecání sepsal a příští rok na slyšenou se těší Láďa, OK1USW.