Polní den 2008
Předmluva
Ke startu, připravit, pozóóór…PRÁSK!
A co byste teď čekali? Já zvyklý na bubnující „šrumec“ z 2m, kterým jsem byl odkojen, bych čekal tvrdou práci, ostatně jako každou soutěž. Místo toho se ale náhle ocitám v mráčcích a v poklidu se nechávám unášet až do dalekého Maďarska, konkrétně do JN97FQ.
BUM, BÁC! Co se děje? Z ničeho nic stojím opět nohama na zemi a obláčky mi mávají z velké dálky. Cítím se osamocen. Ach jo.
A hele, najednou je kolem mě spousta kamarádů z okolí, z Čech. A tak si povídáme. Neustále však myslím na ty voděnkou nasáté obláčky. Ty však dávají přednost kamarádům z Moravy a mě ze svého azylu vypustily a nenávratně se mi vzdalují.
Nakonec, jak jsem původně očekával, začíná tvrdá práce. Pěkná fuška! Avšak v jiném slova smyslu než je mnou na začátku použitý výraz „šrumec“. Ptám se, kudy chodím:“Chcete mě?“ „Ano.“ „Nikoliv, přijď později“ Ptám se znovu:“Tak chcete mě?!“ Cítím se jak vágus před Tescem. Zatínám zuby a moje soutěžení se mění v boj o přežití.
Jsem tuze unaven…usínám…
Je ráno, probouzím se a snídám. Hele, co to sem letí? Jé, vidím letadlo mého kamaráda, Gerharda DJ5BV z Barweiler. Má to sem 497 km. Vždy je to nádherný zážitek popovídat si s Gerhardem. Neustále myslím také na kamaráda Claudia I4XCC, Taliána. Pokouším se mu volat, už od začátku, ale je stále nedostupný. Už to jednou aspoň vyzvánělo, ale nezvedal to.
V dálce jako bych viděl opět ty moje mráčky. Nechce se mi věřit, že by se vrátily. Ale jo, jsou to oni. Neuvěřitelné. Je přesně 2,5 hodinky do konce soutěže a oni jsou opravdu zase zpět! A navíc, když zkouším volat Claudiovi, vyzvání to, bere to! Spojení navázáno a povídáme si, bezva.
Najednou potkávám spoustu kamarádů z různých koutů Evropy, např. ze Slovinska, Švýcarska, Německa, Rakouska, Chorvatska a dalších. Úplně zapomínám při všech těch setkáních na čas.
Co se děje? Něco jsem přetrhnul? Aha, to byla cílová páska. Cítím se jako vítěz, ale své soupeře ještě dlouho neuvidím, abychom mohli porovnat naše výsledky. Netuším tedy, jestli jsem podal dobrý nebo špatný výkon, ale uvnitř sebe jsem spokojený, myslím si, že jsem náš tým podržel a přispěl k jeho dobrému umístění.
Proč se ale na mě trenér mračí? Proboha, vždyť i kamarádi z týmu, kteří soutěží v jiné kategorii, se zlobí. Dokonce i náš týmový lékař. Nechápu…
Vůbec netuším, jaké přivítání mě doma čeká. A vida, teplá vanička, plné kastrůlky dobrot a vlídné pohlazení!
Už se těším na příští soutěž v říjnu a pak zase příští rok v březnu, v květnu atd. atd. Tak příště ahoj!
73, Miloš OK1MZM
3cm report
Přece jenom raději uveřejním shrnutí průběhu závodu na 3 cm i v běžném stylu.
Tentokrát jsem se s hochy na 2m domluvil, že primárně odjedu 3cm a na 2m půjdu jen, pokud budou potřebovat pomoct. Byla to neuvěřitelná zkušenost.
Začátek vypadal slibně, protože na pásmu bylo slyšet dost stanic via RS. Ale povedlo se udělat jen HA5SHF/p z JN97. Pak to najednou utichlo, mračna se přesunula na východ. Kluci z Moravy dělali spojení přes RS dál. Pak začalo „tropo trápení“. Z naší nizoučké kóty 670 m.n.m vedle brdských kopců je to opravdu bonbónek.
Bez RS bychom udělali 6,9 tisíc bodů. Dalších 5 tisíc přineslo 12 QSO via RS na konci závodu a 1 QSO na začátku, též via RS. Takže posledních 2,5 hodiny závodu přineslo v podobě RS 38 % procent z celkového počtu bodů. Ale i tak považuji 6,9 tisíc bodů na tropo za docela dobrý výsledek. V loňském PD jsme měli též bez RS celkový výsledek 4,7 tisíc bodů.
Zajímavé byly pokusy s Claudiem I4XCC. O spojení jsme se pokoušeli od začátku závodu. Možná tak patnáctkrát jsme to spolu zkoušeli, až jsme se jednou už konečně slyšeli na tropo, ale na QSO to nebylo. Pak přišel zmiňovaný RS, udělali jsme DL6NAA a hned poté přišel právě Claudio a stal se tak ODXem s 637 km. Také se povedlo jedno spojení via A/C scatter – DJ5BV z JO30.
Přehled wkd DXCC:
9A 2 DL 16 HG 1 HB9 2 I 1 OE 3 OK 20 OM 2 S5 2 SP 1
Mapa spojení:
2m
Závod pro nás začal jako už tolikrát skoro týden před oficiálním začátkem. Od posledního pořádného 2m závodu sice uplynuly skoro dva měsíce, to ale neznamená, že by nebylo co dodělávat na poslední chvíli. Kromě přípravy věcí k odjezdu nás čas stála zejména kontrola koncových stupňů, abychom si mohli být jisti, že náš signál bude správně silný a kvalitní.
V technice žádný podstatný posun nenastal, pouze jsme vyřadili z používání trubkový stožár pro M2 (můžou být ve stožáru Windows?) a vrátili se k léty prověřenému nafukovacímu magirusu.
Na kopci se dvoumetrová sekce začla scházet už ve čtvrtek večer (a v některých případech v noci). Za večer jsme sice skoro nic neudělali, ale časné páteční probuzení významně pomohlo k tomu, že jsme měli dostatek času na stavbu všech systémů. Kvůli poměrně silnému větru jsme odložili stavbu našeho cirkusového hamshacku až na páteční večer, kdy předpověď slibovala uklidnění.
Na sobotu nám zbylo pouze finální vztyčení systémů a (do)stavba vnitřku, takže jsme byli hotovi nezvykle dlouho před závodem a nebýt drobné kolize s krabičkou nazývanou gameboy, mohli jsme stihnout i polní den mládeže. Takhle si jen před závodem OK1MZM a OK1NP nadělali pár spojení, optali se na kvalitu signálu blízkých i vzdálenějších stanic a mohlo se začít.
Vzheldem k tomu, že Dan OK1XDF byl donucet odjet pracovat a Miloše OK1MZM zlákaly kouzla 3cm, zbyli jsme na většinu práce na 2m jen já a Honza NP. Jen na posledních pár hodin závodu nám pomohl i OK1XDF (který mezitím stihl podpořit i 70cm "tým operátorů").
Začátek závodu odsýpal na naše poměry velice dobře a výsledných 70 QSO a přes 16k bodů nás jako začátek potěšilo (běžně neděláme ani v první hodině přes 60 QSO). Průměrná vzdálenost sice nebyla nijak slavná, ale ODX této hodiny (YT7AT) ukazoval, že to je pouhá daň za vybrání blízkých stanic a že se to zlepší.
Už v druhé hodině jsme sice pod 60 QSO za hodinu klesli, ale bodově jsme byli ještě lepší. I další hodiny z odpoledne a večera ukazovaly čísla, se kterými jsme mohli být spokojeni. Bodově nejlepší hodina závodu nastala mezi šestou a sedmou večer (UTC), kdy jsme překonali 18k bodů.
Výraznější propad nastal mezi osmou a devátou večer (9k6 bodů), ale pak jsme se obět dokázali vrátit přes 10k, kde jsme vydrželi až do půlnoci UTC. O půlnoci UTC jsme měli na kontě přes 146 000 bodů, což bylo jen kousek za naším rekordním výsledkem.
Ten jsme předhonili už v další hodině a celou noc jsme utíkali. Až od 04 UTC jsme neklesli pod 8k bodů za hodinu (i když jednou těsně) a až výsledek mezi 04 a 05, kdy by pásmo mělo pomalu začít ožívat dával tušit, že přichází krize.
Mezi 05 a 06 sice dokázal čerstvý a vyspalý OK1NP vrátit výsledek nad 10k bodů, nevydrželo to dlouho a po 06 UTC nastala místo ranního zvednutí ranní krize. Dvě následující hodiny byly tak poloviční než měly být a dál to nepokračovalo o moc líp i přes střídání operátora napřed mnou a pak mě Danem OK1XDF. Tomu se ve spolupráci s Honzou NP podařilo hodinový vrátit výsledek nad 10k, kam patří, bylo to ale až v poslední hodině závodu.
Celkový výsledek (před kontrolou deníku) je 735 spojení a 256k bodů, s pro nás neobvykle nízkým průměrem cca 349 km/QSO. ODX je už tradiční G0KPW (907 km). Dále ale tabulka nepokračuje, jak je u nás zvykem, řádkou YU, ale jsou zastoupeny všechny pro nás zajímavé směry. Na druhém místě je ještě z Anglie G5LK/P (902 km), následuje OZ5GX (896 km, to běžně nemíváme). Až pak následuje YT2L (861), pak zas ze západu F6CBH (837), pak pro změnu z jihu IQ3GA/6 (820km). Dále pak F5LHW (801 - proč jsme takovéto F stanice nikdy nedělali?), YO2KCB (796), ON4WY a ON3AAC (oba 781 km).
Největší závod sezóny je na 2m letos první, který můžeme hodnotit jako úspěch. Výsledek je pro polní den náš rekord (i když v jiných závodech se povedlo už i víc). Nebýt drobných komunikačních šumů, kvůli kterým jsme nevybrali úplně nejvhodnější rytmus střídání, mohlo to být ještě o něco lepší, ale celkově jsem s výslekem velmi spokojen (a to nejen co se týká 2m).