Polní den 2009 aneb ztráty (a snad trochu i nálezy)

Z OK1KRQ / OK2M homepage
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Letošní Polní den v OK2M mírně řečeno nedopadl dobře. Po relativně rozumné přípravné fázi doma (jinak řečeno "padání na ústa" po příjezdu na kopec dosahovalo u většiny členů teamu relativně rozumných hodnot), přišla katastrofická fáze přípravy na kopci a samotný závod už byla pro většinu teamu jen doba na to, aby se alespoň trochu vzpamatovali z toho co se stalo před tím. Po pravdě řečeno byly i světlé chvilky, ale nebylo jich moc. Takže to vezmu chronologicky...

MW na PD 2009

Příprava doma se týkala hlavně 2m, protože "šéftechnici" od MW a 70cm měli úplně jiné neradioamatérské starosti. Láďa USW coby MW "šéf" stihnul jen trochu "zafušovat" do 2m opravou svého PA s GI7b, který standardně patří do 2m setupu. Já a Pepa TKP jsme zamakali na dokončení nového 2m PA. Bohužel jsme nakonec neměli tolik času, aby se nám ho podařilo dostat do stavu schopného nasazení v závodě. Miloš MZM se opřel do výroby posledního LNA boxu pro 3. systém, který nám stále ještě chyběl. Za pomoci Pepy TKP se mu to podařilo. Zapojil se i Martin MAD, který se zabýval (relativně úspěšně) drobnou "bižuterií" potřebnou do RX cest. Nakonec i já jsem si užil jednu sólovku a v podstatě kompletně jsem předělal vf kabeláž vnitřku 2m systému (pro představu co to obnáší na to "prasklo" kolem 20 konektorů různých druhů a cca 50m kabelu). Pokud jde o 2m vypadalo vše tedy relativně slibně. 70cm nemělo po technické stránce plánované žádné výrazné změny. Jen jsme se vzhledem k relativnímu nedostatku lidí vrátili ke konfiguraci s jedním systémem. Na MW žádné technické změny také nebyly. MW dlouhodobě šlapou relativně spolehlivě, takže k tomu ani nebyl zásadní důvod. Jediný problém, který jsme vyřešili bylo pronikání pištivého zvuku turbíny jednoho PA na 23cm do modulace. Spravil to přesun PA z police před operátorem na podlahu (jako obvykle se ukázalo, že jednoduchá řešení jsou nejúčinější).

Na náš oblíbený kopec jsme se dostali v pátek večer celkem včas a pustili se do práce. Já jsem rychle za pomoci ostatních vyložil materiál z auta a vleku a vydal se ještě odvézt svoji ženu na blízkou chalupu s tím, že se na otočku vrátím a rovnou odvezeme materiál z našeho "meziskladu", který máme u jednoho místního obyvatele. Když jsem přijel pro materiál začal se zatím dobře vypadající závod komplikovat. Stalo se to, že Honza OK1NP při transportu materiálu z půdy spadl ze žebříku. Odhaduji, že si "užil" tak 3m volného pádu a dopadl někam na spodní část zad. Ostatní byli všichni otočení zády, takže to nikdo přesně neviděl a Honzovi do řeči moc nebylo. Honzík komunikoval a hýbal se (na danou situaci bez problému) takže to nevypadalo úplně tragicky, nicméně všem bylo jasné, že legrace to není. Teď s odstupem to vidím relativně v klidu, ale v dané chvíli to opravdu nic pěkného nebylo. Záda Honzu bolela dál a tak jsme se rozhodli neriskovat a Miloš MZM s ním vyrazil zpět na Plzeň do nemocnice. My ostatní jsme dopravili materiál na kopec a alespoň trochu něco začali připravovat. Myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní jsme měli o Honzu strach a příprava nám moc od ruky nešla. Naštěstí se nakonec pozdě večer ozval Miloš MZM, že Honza je v pořádku, bude mít jen velikou modřinu a bude ho to pár dní pekelně bolet. Všem se nám ulevilo. Ovšem první ztráta zmiňovaná v nadpisu byla na světě. Naštěstí to byla jen ztráta na jeden závod. Vůbec nechci domýšlet, že to při troše smůly mohla být ztráta daleko závažnější.

Po události z večera bylo jasné, že jak na stavbu zařízení, tak na samotný závod máme lidi jen tak tak. Martin MAD zapojil relativně rychle vnitřek 2m a tak bylo možné už v době stavby antém začít testovat. A problém na sebe nedal dlouho čekat. Láďou USW opravený PA šel po zaklíčování s anodovým proudem "za roh". Tuhle závadu už známe. je to obvykle zkrat na jednom kondenzátoru v katodě. Po rozebrání se to potvrdilo. Bohužel vstup PA se nedal za žádnou cenu naladit na rozumné PSV. Na stole doma to fungovalo a na kopci prostě ani náhodou. Po chvíli bylo jasné, že na 3 systémy tentokrát nepojedeme. Tato ztráta samozřejmě zamrzela, ale nebylo by to poprvé a v dané situaci nám to ušetřilo stavbu jednoho systému, což nebylo vzhledem k počtu lidí k zahození.

Bohužel se mělo ukázat, že pan Murphy tentokrát ještě nedoúřadoval. První hotový systém byl náš nejnovější 2x14 el. DK7ZB na 2m. Anténa se točila, PSV bylo vynikající a tak se nám trochu ulevilo. Vrhli jsme na zbývající 4x9 el. na 2m a 8x12 el. na 70cm. Zároveň se také na louce objevil pan majitel, který nám ochotně umožňuje z louky závodit, s traktorem a obracečkou. Tušíte taky potencionální katastrofu? Když bylo po všem, tak jsme se všichni shodli na tom, že nám někde v koutku hlavy hlodala myšlenka jít ho upozornit na již stojící anténu. No ale uznejte, že 2x14 el. přece zase není takový drobeček, aby ho někdo přehlédnul. Pokud se na to podíváme z našeho hlediska, je to opravdu logické. Potíž byla v tom, že pan majitel sice stožár a anténu zřetelně viděl, ale nějak mu nedošlo, že tohle hliníkové monstrum nestojí uprostřed louky jen tak pro nic za nic, ale že ho musí držet nějaká kotevní lanka. Dvě suchá prasknutí některým z nás umožnila se otočit od práce včas, abychom mohli sledovat pád 2x14el. naživo. Nevím jak na ostatní, ale na mě už toho začínalo být tento víkend už trochu moc. Např. Pepa TKP coby konstruktér celého systému to nesl statečně, ale i na něm bylo vidět, že toho má dost. Upřímná lítost majitele louky vyjádřená jadrným zemědělským způsobem nám už příliš nepomohla.

Bez ohledu na zkaženou náladu nám pořád ještě zbývaly dva PA a dva anténní systémy. Bylo jasné, že závod stihneme zahájit sice jen s 4x9el. a PA S GS35, ale byla jasná věc, že nejdéle ve druhé hodině ho posílíme o 17el. M2 a PA s GI7. Pepa TKP a Martin MAD se dali do finálního zprovoznění 2m. A v té chvíli také přišla poslední rána 2m teamu. PA s GS35 se začal chovat podivně a přestal dávat výkon. Po nějaké chvíli bylo jasné, že je to lampa. Tím jsme v OK2M 144 MHz Polní den v podstatě odpískali. Sice jsme nakonec ze zbývajícího materiálu dali dohromady kombinaci PA GI7 a 4x9el., ale mizerný psychický stav operátorů stejně žádný rozumný provoz neumožnil.

70cm se podařilo postavit vzápětí a i začít závodit. Jenže ani tam nemělo být nic bez potíží. Za prvé to bylo dáno tím, že před transvertorem stálo jako rádio neobvykle FT920, které jsme všichni viděli poprvé. Martin MAD začal vysílat, ale po nějaké době to vzdal s tím, že to prostě neposlouchá. Honza MAQ coby 70cm "šéfkonstruktér" začal hledat závadu, ale trvalo mu poměrně dlouho než přišel na to, že někdo nevědomky zapnul na rádiu útlum 12dB (samozřejmě hledal problém nejdřív všude jinde). Navíc se ukázalo, že je i závada na rotátoru 70cm antény a anténa občas míří kam chce. Prostě, když se daří, tak se daří.

Jediným světlým bodem byly jako obvykle MW. Výstavba proběhla bez potíží. Oba Láďové USW a ZIA si vystačili sami a žádný technický problém neměli. Jen se ukázalo, že jedna z 23cm antém stále o něco hůř poslouchá (zatím se nepodařilo přijít na to proč). Proto se také značka OK2M objevila včas v závodě jen na 23 a 3cm. Jako už se to stalo několikrát tak mě osobně dostaly z mizerné nálady 3cm. V jedné chvíli jsem se ve stavu jakéhosi mátožného polovědomí objevil ve dveřích MW karavanu a Láďa USW mi povídá "Pojď na 3cm. Je tam rain...". A byl "jako z praku". Po zaslechnutí známých šumivých signálů jsem se nakonec s chutí pustil do díla a ono to opravdu odsýpalo. Na meteomapách bylo mraků dostatek a spojení přibývala opravdu slušně. Nakonec jsem odcházel kolem 23 UTC spát s tím, že spojení a bodů už máme skoro jako za celý MW contest. Láďa ZIA se na 23cm také činil a i tam bylo spojení celkem dost.

Mezitím na 2m zlehka vysílal Miloš MZM. Samozřejmě ne kvůli honbě za výsledkem, ale hlavně kvůli otestování chování 2m RX. Mohl si dovolit pokusy, na které normálně není čas. Udělal 124 QSO a přestalo ho to bavit. Tím se skóre na 2m uzavřelo. Na 70cm jsme se v průběhu závodu pokusili (MAQ, MAD, XDF) také o nějaký důstojný provoz v rámci možností rozbitého rotátoru, ale za mnoho to nestálo. Skóre se zastavilo na 115 QSO. S odstupem je mi jasné, že se dalo dosáhnout na obou spodních pásmech dramaticky lepšího výsledku, ale vzhledem k událostem před tím, prostě nebyla vůle.

Ráno se tedy naplno rozjela jen obě mikrovlná pásma. Na 3cm tentokrát převážně úřadoval Miloš MZM a na 23cm opět Láďa ZIA a pak i já. Jako obvykle byla neděle už slabší, ale na 23cm se podařilo udělat solidní výsledek a na 3cm dokonce klubovní rekord. Celkově tedy na 23 cm 91 QSO, skoro 29k bodů, 40 WWL a 13 DXCC (potěšilo např. 6xI). ODX byl jako obvykle IQ1KW. Na 3cm se povedlo 76 QSO, lehce přes 20k bodů, 33 WWL a 11 DXCC (jako lahůdka 1x HB0). ODX byl Claudio I4XCC.

Mikrovlny nakonec zachránily letošní Polní den od úplně katastrofy. Na spodních pásmech jsme ale museli spolknout hodně hořkou pilulku. Na 2m budeme mít co dělat dát do VHF contestu vše zpátky dohromady. Škody jsou opravdu veliké. 70cm má o měsíc víc času do UHF contestu a navíc nemá zdaleka takovou hromádku šrotu jako 2m. Nicméně i tam jsou určité věci, které musí Honza MAQ nutně dořešit.

Co dodat závěrem? Snad jen to, že doufám, že pan Murphy už se u OK2M letos vyřádil dostatečně a po zbytek sezóny nám už dá pokoj. Naslyšenou při VHF contestu na 2m!


Dan OK1XDF