VHF Contest 2008: Tak dlouho se jezdí s cirkusem na pole...

Po vcelku vydařeném polním dni jsme usnuli obzvlášť tuhým zimním spánkem, ze kterého jsme se v podstatě probrali až pár dní před závodem. Původně jsme plánovali na kopec odjet už ve čtvrtek večer, abychom měli čas vše v klidu posatavit. Bohužel se nám ale nepodařilo se sejít dřív ke kontrole výbavy a odpracování aspoň nejzásadnějších restů z PD, takže místo odjezdu jsme se dohodli na večerní akci v klubu s tím, že na kopec odjedeme v pátek dopoledne. Bohužel nezbytné i zbytné úpravy zejména na audio záležitostech skončily až v půlce noci, čímž se dopolední odjezd posunul až někam do pozdního odpoledne. Doufali jsme, že jsme tím vyřešili věci, které nás docela trápily - kvalitu hlasové výzvy, vzájemné klíčování rádií při vysílání).

Na kopci jsme se v průběhu odpoledne sešli ve skoro kompletní sestavě (chyběl pouze Miloš OK1MZM, který byl ještě v práci a bohužel také jedna sada kotev - naštěstí jediná věc, kterou jsme zapomněli přivézt). I přes to, že se stmívá už poměrně brzy, povedlo se nám slušně rozpracovat dva ze tří systémů. Večer jsme (už tradičně) trochu pocvičili gril a před spaním jsme ještě připravili základy hamshacku ve stanu. Za zmíknu stojí ještě výkon Pepy OK1TKP, který se nám rozhodl předvést, že 20m klikový magirus je takový typický jednomužný stožárek - do základní vztyčené polohy ho skutečně dostal bez jakékoliv pomoci.

V sobotu jsme od rána pilně pracovali. Já jsem se už tradičně staral o zapojení vnitřku (nezdá se to, ale je to na pár hodin práce), zbytek týmu pracoval na stožárech a anténách. Před polednem dorazil i Miloš a přivezl chybějící kotvy, takže jsme mohli postavit i poslední stožár. Bez problémů se to ale neobešlo - stálo nás to výměnu zdroje v rotátoru.

Zatímco systémy stály slušnou chvíli před začátkem závodu, vnitřek nám dělal starosti. Kromě chyb v zapojení které se mi povedlo spáchat (každý má občas špatný den) se už před závodem objevila řada dalších průšvihů. To nás bohužel donutilo k neplánované druhé rošádě s notebooky (první proběhla už ve čtvrtek). To nás bohužel stálo možnost použít výzvu z PC.

Kromě úprav hardwarových jsme použili také novou verzi deníku Tučňák, kterou Láďa OK1ZIA dodělal dva dny před závodem. Zatímco už delší dobu byl deník v podstatě bezproblémový a rozšiřovaný o v podstatě drobnosti, tentokrát jsme byli varováni před zásadními změnami. Kromě věcí, které v OK2M moc neoceníme (podpora KV pásem a závodů) nebo oceníme až v dalších závodech (úpravy předávání skedů mezi pásmy) nám to přineslo možnost ovládání rádia rovnou z deníku.

Závod rozjel Dan OK1XDF (s mým pokusem o podporu na searchi). Hned se začly objevovat problémy. Po dlouhé době jsme měli problémy se zesíťováním notebooků, které je pro nás zásadní. Bohužel (jak se zjistlo později) i když je deník za normálních okolností na tyto problémy výborně přizpůsobený, do této verze pronikl ladicí kód, který při rozpadnutí sítě způsoboval potíže s klíčováním. Problémy se sítí nás donutily ořezat její konfuguraci až na nezbytné minimum a když nepomohlo ani to, tak ještě kus pod, s čímž se ještě později nepříjmně shledala noční směna. Nejhorší problémy nakonec vyřešila výměna PCMCIA síťovky v runovém notebooku, ale k plné konfiguraci sítě jsme se bohužel nemohli vrátit.

Další problém se ukázal se searchovým systémem - zdálo se, že vůbec neposlouchá. Po srovnávacím testu s runem se to potvrdilo. Bohužel hledání problému bylo dlouhou dobu neúspěšné. Nakonec se povedlo zjistit, že v searchovém PA byl špatně strčený konektor. To mu moc neprospělo. Po jeho vyčištění jsme teprv konečně mohli jet aspoň co se VF týká v plné konfiguraci.

K tomu celému ještě jedna poznámka - tato chyba mohla způsobit, že jsme na začátku zádovu vysílali s podstatně zhoršenou kvalitou signálu. Pokud je to tak, tak se za způsobené potíže omlouváme (a já osobně zvlášť, protože jsem to zapojoval).

Závod odsýpal od začátku slušně. 61 QSO za první hodinu je na naše poměry nadstandard (i když se nám minule zadařilo víc). bodově to bylo skoro 17000, což je vstup do závodu dobrý. Body přibývaly pěkným tempem až do 23 UTC (nejméně 14477 budů, nejlépe 18209 bodů). Mezi 23 a 24 UTC už ale pouze 10809 bodů a pak to bylo ještě horší.

Do půlnoci jsme udělali 451 QSO a 155000 bodů. To nám jednoznačně ukazuje dvě věci. Ta méně příjemná je to, že metoda odhadu celkového výsledu (půlnoc krát dva) už je definitivně mrtvá - už několik závodů za sebou jsme za neděli tolik, co za sobotu neudělali ani zdaleka. Druhá věc je ale podstatně příjemnější. Náš historicky nejlepší půlnoční výsledek zatím byl 147000 v II. subregionálu 2007.

Noční pokles se nám pochopitelně nevyhnul. Ve dvě hodiny nás zachránil až přechod na telegraf (to se nám už dlouho nestalo, jindy jedeme celou noc SSB bez problémů). Na telegrafu jsme vydrželi až do 4:30 UTC. Bodově nám noční hodiny přinesly od 5690 (což není na nejhorší hodinu závodu žádná katastrofa) po 7674 bodů.

Ráno se pásmo začíná opět plnit. Závody u nás mívají dva možné průběhy - buď přijde ranní zvednutí, nebo ranní mizérie - umíme bohužel oboje. V tomto případě ale nastala ta lepší možnost. Sice jsme nedokázali každou hodinu udělat přes 10k bodů, většinou však ano. Nejlepší ranní hodina přinesla krásných 16000 bodů.

A co z toho vyplývá? Dlouhou dobu jsme za strop Železného Újezda považovali cca 240000 bodů. Tuto hranici už sice umíme překonávat vcelku běžně, ale pořád je to pro nás jakýsi předěl mezi špatným a dobým výsledkem. Tato hranice ale tentokrát padla chvíli po poledni. Ne ale po poledni UTC, ale chvíli po poledni CEST. Konečně jsme mohli být klidní - průšvih to tentokrát nebude. Hra ale nekončí, ještě pár hodin zbývá. V 11UTC na kontě chybí jen pár bodů do čtvrtmiliónu. Ty umíme vyrobit hned v první minutě následující hodiny.

Dvě hodiny před koncem závodu máme skoro 266000 a spojení stále přibývají. Předposlední hodina je sice mizerná - "pouhých" 9200 bodů ale k překonání klubovního rekordu stačí. 275000 bodů na kontě nám stačí tak vypínáme rádia, balíme a jedeme domů. Nebo ne? Tak ne, ještě máme konkurenci s kterou je třeba se poprat. Poslední hodina přinesla 12400 bodů a konečné skóre 754 QSO (do rekordu pár chybí - přesně dvě). Průměr míváme obvykle poměrně vysoký, tentokrát jsme se ale vážně překonali - 381.2 km/QSO. Což dává celkem 287 400 bodů.

Podmínky šíření byly tentokrát poměrně zvláštní. Západ chodil v sobotu hůř než obvykle, naopak celý závod chodil pěkně jihovýchod ale i další směry přinášely stanice, na které nejsme úplně zvyklí. Možná proto tentokrát nezvykle nepřišel ODX z Anglie, ale z Jugoslávie (YU1LA 959 km). Až za ním obvyklý G0KPW (tentokrát vybojovaný až po pár neúspěšných pokusech) a (snad už také obvyklý) G8P. Následuje IQ8DI/8 (obvykle neděláme), E73DPR, YT2F, SM7GVF, TK5EP/P, F2YT a uzavírá UT5ST. Na naše poměry neobvyklé je, že půlka z top 10 byla dělána CW.

Statistika zemí se taky trochu liší od toho, na co jsme zvyklí. 320 DL není špatných, ale dost jich nám ještě chybí. Už se nám jich konec konců povedlo udělat víc. Naopak 32xPA solidně překonává naše očekávání. 30xI taky úplně běžně neděláme, i když občas se povedou. Dále máme 33x 9A, 125 OK, 37 OM, 19 YU, 20 F (asi taky rekord), 24 HA atd.

Přes nadprůměrný výskyt technických problémů se závod bezesporu povedl. Kromě výsledku jako takového nás těší konečně příznivé ohlasy na kvalitu našeho TX, tak na to, jak nám to poslouchá. Další věci pochopitelně zůstávají v řešení (např. výzva z PC - i když i zde už platí to, co delší dobu tvrdím o KV - pokud potřebuješ v závodě dávač výzvy, děláš něco špatně).

Akce se zůčastnili: operátoři OK1MZM, OK1NP, OK1XDF, OK3MAD, stavba&technická podpora: OK1TKP, OK1USW, OK1ZIA a dále nás poctili návštěvou Zdeněk OK1DSZ a Milan OK7GU. Díky všem.

Naslyšenou v UHFku a A1.

73 Martin OK3MAD

P.S. Fotky jsou opět v naší fotogalerii.